Včelařská konference

To, že v mém článku nevyšel graf „dopředu“ není tak důležité, jako to, že vyšel graf „dozadu“. Tedy to, že výsledky zimní měli ve velmi vysoké shodě s množstvím kleštíků v minulé sezóně. Vliv tohoto faktoru je odhadem 90 %, takže zbývá asi 10 % na další možné vlivy.

Jinak s vámi souhlasím, že i kdyby zimní měl dávala věrohodný obraz o míře napadení včelstev na jaře, na situaci v létě má vliv i několik dalších podstatných faktorů (zmiňujete časné jaro = plodové cykly navíc, reinvaze). To je jen další náš argument, proč se nemá o strategii léčení rozhodovat v předjaří.

Souhlasím s vámi, že je prospěšné používat zdravý rozum.

Broněk Gruna
-------------------------------
Potužík Václav:

A jen malá poznámka k Vašemu článku v MV. To, že Vám nevyšel graf
"dopředu" je nejen pochopitelné ale dokonce nutné. Počet VD ve včelstvu k
určitému datumu, řekněme k 1.7. je funkcí nejméně 3 proměnných

a) počet VD ve včelstvu (měl vlastní)
b) počet VD reinvazních (měl okolních včelařů)
c) počet plodových cyklů VD od řekněme 1.1.roku

Například u mne v roce 2014 odhaduji posun o 50-60 dnů proti minulým
rokům. Reprodukčních cyklů VD bylo tedy více o cca tři. Pokud vezmu anglické
výzkumy (1,4) je to 1,4 na třetí = 2,7x více roztočů, pokud přihlédnu k
trubčině, je to ještě mnohem více. Momentálně nemám přístup k meteo-datům
ani čas to přepočítat, takže jsem to pro sebe prozatím uzavřel a budu-li
zdráv, možná se k tomu někdy v budoucnu vrátím. Zkrátka každý musí použít
svůj vlastní rozum a ne vždy věřit všemu co je někde napsáno (a na internetu
to platí dvakát).

> To je jen další náš argument, proč se nemá o strategii léčení rozhodovat v
> předjaří.

Děkuji za reakci. Napsal bych to trochu jinými slovy, možná s něčím budete
souhlasit.

Strategií bych chápal plán na sezonu. O té bych rozhodoval právě v
předjaří podle množství VD v loňském roce a podle toho jak se je podařilo ze
včelstev odstranit. Pokud předpokládám, že stav je špatný, například podle
spadu v měli za leden, budu uvažovat například o nátěru plodu či kyselině
mravenčí před sezonou, nebo po odkvětu ovocných stromů a vytočení, pokud je
co. Hlavní součást strategie je hlavně si včas zajistit léčiva.

Vlastní léčebné zásahy pak vycházejí z konkétní situace a ne podle
kalendáře. V sezoně, kdy je ve včelstvech med k vytočení, by se mělo léčit
minimálně. Snad jen krátkodobý odpařovač KM, pokud je snůškové období velmi
dlouhé.

Zdůraznil bych ještě to, na co se často zapomíná. Léčiva bychom měli
rozlišovat nejen podle účinné látky, ale i podle jejího množsví.

Závěrem bych použil pořekadlo o ohni. To co na začátku spraví sklenice
vody, po nějaké době nespraví ani tucet hasičských aut. Pokud o roztočích
spadlých v lednu řeknu, že jsou to ti mrtví z horních louček, budu v létě
počítat kolik týdně?
VP

Tentokrát mohu souhlasit téměř se vším, pokud máte na mysli vaši individuální strastegii (plán na sezónu). Pokud by se ale mělo jednat o strategii v tom smyslu, že se podle výsledků zimní měli v březnu objedná gabon pro celý okres, to bych zásadně nesouhlasil.

Připouštím, že i zimní měl může u některých chovatelů dávat věrohodné výsledky, pokud zimují v jednoprostorovém plodišti, kde je minimální reziduální spad. Takže pokud zimní měli věříte a nejste schopen si kleštíky v měli spočítat sám, určitě má smysl si nechat měl dobrovolně vyšetřit.

Také na počátku sezóny pro jistotu kontroluju napadení včelstev, ale dělám to až na trubčině v dubnu.

Broněk Gruna

-----------------
Děkuji za reakci. Napsal bych to trochu jinými slovy, možná s něčím budete
souhlasit.

Strategií bych chápal plán na sezonu. O té bych rozhodoval právě v
předjaří podle množství VD v loňském roce a podle toho jak se je podařilo ze
včelstev odstranit. Pokud předpokládám, že stav je špatný, například podle
spadu v měli za leden, budu uvažovat například o nátěru plodu či kyselině
mravenčí před sezonou, nebo po odkvětu ovocných stromů a vytočení, pokud je
co. Hlavní součást strategie je hlavně si včas zajistit léčiva.

Vlastní léčebné zásahy pak vycházejí z konkétní situace a ne podle
kalendáře. V sezoně, kdy je ve včelstvech med k vytočení, by se mělo léčit
minimálně. Snad jen krátkodobý odpařovač KM, pokud je snůškové období velmi
dlouhé.

Zdůraznil bych ještě to, na co se často zapomíná. Léčiva bychom měli
rozlišovat nejen podle účinné látky, ale i podle jejího množsví.

Závěrem bych použil pořekadlo o ohni. To co na začátku spraví sklenice
vody, po nějaké době nespraví ani tucet hasičských aut. Pokud o roztočích
spadlých v lednu řeknu, že jsou to ti mrtví z horních louček, budu v létě
počítat kolik týdně?
VP